close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2011

Výlet 26.5.-27.5.

29. května 2011 v 8:01 | Terien |  Škola
Takže čtvrtek a pátek jsme byli na výletě 5.A. , 5.B. , a ještě 3 sedmáci .
Jeli jsme do Liberce

7.kapitola

22. května 2011 v 8:04 | Terien |  Povídky

,,Joo!! konečně budeme na svobodě'',,Jo do Konohy!domů!'' ,,Náš plán zabral za půl hodiny jsme v Konoze!A s kamarády'' ,,Já se tak těším'',,Já taky ale musíme nejdřív nastražit něco aby nás nenašli.'' udělala jsem svůj klon z inkoustu tak aby to vypadalo jako by mě zabili a Daisi taky.Potom jsme vyrazily a za deset minut jsme byly ve své skrýši na stromě a na štěstí tam nikdo nebyl. Vzaly jsme si tam své věci nalíčily jsme se tam a šly jsme do Konohy.Když jsme došly bránou Konohy stráže si nás hnedka všimli zajali nás a dovedli k Hokage.,,Hokage tyhle dvě dívky se snažili dostat do vesnice tvrdí že jsou Kília a Daisi.'' ,,Ty které zajali Akatsuky?'',,Ano.'',,Uděláme test kterým může projít jen skutečná Kília a Daisi. Zavolejte jejich rodiny!!!A hlavně Vanisomaru''
,,Co potřebujete Hokage?''Zeptal se můj bratr.,,Aby jste si důkladně prohlédli tyto dvě dívky tvrdí že jsou Kília a Daisi. A Vanisomaru ty je podrobíš testu kterým můžou projít jen tvoje skutečné nejlepší kamarádky.'',,Ano.'',,Ano.''Byli jsme nervózní co když si nás nebudou pamatovat,co když neprojdeme testem nebo nás už nebudou chtít. ,,Čtyři nejlepší kámošky já??'',,Laila,Daisi a Já''dokončila jsem její větu.,,Ano.Náš pozdrav?'',,Já jsem Kília'',,Daisi'' ,,Laila'' ,,a Vanisomaru''.,,Jo.Skratka?'' ,,K-D-L-V KONEC'' ,,Ano.Skrýš?'' ,,Na javoru 1 kilometr od brány Konohy v ní jsme měli malování, kunaje, šurikeny, oblečení , stan, 4 brože, 4 vázi, deset knih,1 lékárničku a látky.'' ,,Jo poslední a nejtěžší.V týmu kdo je??'' ,,Ty v týmu číslo 2. Daisi a Laila ,a Kília v týmu číslo 8. se Sanarem a Ikamesu senseem.'' ,,Ano.Jsou to oni.Kílio Daisi myslela jsem že jste mrtvé.''Objala nás Vanisomaru.,,Musíme za Lailou,Sanarem a Ikamesu senseem.'' Řekla jsem když jsme se přivítali.


6.kapitola

22. května 2011 v 8:01 | Terien |  Povídky
,,To ona mě napadla ve spánku'' křikl Itachi. ,,Jak mohla když nemá zbraně ani dostatek chakri,a ještě něco seš mnohem silnější něž ona proč by ses měl leknout a ona by si na tebe netroufla''chránila mě Laila.,,Ta holka má pravdu a stejně je to lékařský ninja takže se nám bude hodit. Nemůžeme jí zabít ani nevíme jistě že nelžeš.'',,Ano'' přitakali ostatní.,,Zůstane tady a to je moje konečné rozhodnutí.''
V tu chvíli jsem se probudila a zjistila jsem že mám zlomenou ruku tak jsem se bála že když jim nebudu k ničemu tak mě zabijí.Došla jsem do pokoje a ruku jsem si obvázala.Potom přišel do pokoje Tobi a dovedl mě k jejich šéfovi uklonila jsem se.Věděla jsem že když budu milá tak budou trochu hodnější.,,Jestli chceš zůstat na živu tak nás budeš léčit ale jestli chceš radši zemřít tak můžeš.'' Dal mi na výběr.,,Bohužel vás nemohu léčit.'',,Proč ne??'' ,,Nemám svoje zbraně které používám k léčení a nemám knihy abych se mohla učit bez nich by jsem vás mohla při léčení zabít'' vysvětlila jsem.,, A kdyby jsme ti věci které potřebuješ k léčení vrátili???'',,Jo to bych vás už mohla léčit'' odpověděla jsem.,,Dobře domluveno ale budeš pod dohledem pokud by ses kdykoli pokusila něco udělat budeš krutě potrestána.'',,Ano ale budu také muset zbýrat byliny.'',,To nevadí.Pošlu s tebou Tobiho.'',,Ano budu vás léčit.''Šla jsem si pro své věci.Potom jsem šla za Lailou a řekla jsem jí to. Pak jsem se šla kouknout na Sanara a Ikamesu sensee.Byli rádi že mě vidí.Ale že mám spět své věci jsem jim neřekla oni by mě přemluvili aby jsem je osvobodila a potom by mě zabili Akatsuky.
Léčila jsem je asi měsíc když přivedli jinou holku.Vypadala příšerně a přesto mi někoho připomínala šla jsem za ní se kouknout kdo to je. Přišla jsem k ní a půjčila jsem jí nějaké čisté šaty vyléčila a učesala jsem jí a hned jsem věděla kdo to je.,,Daisi!!!!'' vykřikla jsem.,,Kílio!'' objala mě Daisi.,,Co tu děláš bez týmu?'',,Šla jsem na procházku a našla jsem je ale oni mě chytli.'',,Budeš tu pracovat jako Laila.'',,A co děláš ty?'' otázala se mě. ,,Léčím je.'' Stručně jsem odpověděla.Brzy Daisi poznala jak se trápí Laila pracovali dlouho do noci každý den.Když jsem za tři měsíce šla zase za Sanarem a senseem vypadali tak uboze že jsem se na ně nemohla kouknout.Po dvouch měsících jsem šla za mím šéfem a přemlouvala jsem ho aby pustil Sanara sensee Lailu a Daisi že bych dělala všechnu práci.,,Ne!! pokusili by se nás vyhledat a zachránit tě.'' ,,A kdyby jste je tu nechali ještě dva týdny tak by zapomněli na to kde bydlí nevěděli by nic a vzali by jsme je když by spali to by ani nevěděli kde vlastně byli.'' ,,To by šlo ale jedna dívka tu musí zůstat.A bude to ta novější.'',,Ano.'',,Domluveno'' dohodli jsme se.Po dvou týdnech si ani nepamatovali kdo jsem.Večer když spali jsme je odnesli před bránu Konohy.Byla jsem smutná že už je nikdy neuvidím ale zároveň ráda že aspoň oni mohou být doma.
Byla jsem zajatá už dva roky.A mezi tím jsem musela léčit spoustu zranění ale nejvážnější a nejhloupější bylo když se Tobi pohádal se Sasorim a Sasori Tobimu píchnul jed.Musela jsem mu hned jed vytáhnout protože Sasori použil hodně nebezpečný.Byla to hračka.Asi za měsíc ve mě získali důvěru tak velkou že když jsem si pamatovala jen zlomky toho kde bydlím a nemohla jsem si vzpomenout kde to je mohla jsem jít na bylinky jenom s Daisi.Spoléhali na mě a to jsem taky chtěla.Měsíc jsem jejich důvěru zesilovala až mi věřili jako vlastnímu členovi.Jednou když mě zase poslali s Daisi na bylinky tak jsem šla až do nejbližšího lesa ke Konoze.

takže zprávy ohledně těch co dělali zkoušky na gimnázium

8. května 2011 v 7:31 | Terien |  Škola
Takže abych se přizala tak vím jen o jednom člověku, který udělal zkoušky. A to jest Karolína Mikysková takže té bych chtěla popřát aby si užila na gimnáziu aby se jí tam líbilo a aby také nazapoměla ne nás xDD . Což by byla škoda. A doufám že jestli jem se spletla tak mi někdo napíše jak :D .

Něco takového asi smutného :((

4. května 2011 v 13:29 | Terien |  Povídky
Takže toto je příběh , který každý veme jinak , někomu to bude připomínat nákou osobu , někd to budem ít za přitažený za vlasy někdo v´í jaké to je . Ale já o tom napíšu :( .
Tento příběh je o dívce , trochu jiné než ostatní dívky .Někdo by si mohl maslet že je napůl kluk a nebo má někdo úplně jiný názor . Ale každopádně tahle dívka ví o hranici mezi klukama a holkama a snaží se chovat tak aby hola být i s klukama i holkama . Ale také se nechce přetvařovat. Takže se často pohybuje na hranici a takto často nemá nikoho , jen ty co na ní chtěj být hnusní . Takže tato dívka se jednu chvíli víc bavila s kluka a druhou chvíli zase s holkama ale stále když jí někod provokoval nebála se mu pár napálit aby se zklidnil . Za takovéto chování ji kluci nenáviděli a holky jí to vyčítaly tak se okolo 4 třídy rozhola že se trochu uklidní a bude to lepší. Jenže problém byl ten že holky ani kluci si na to nezvykli a stále na ní byli hnusní i bez toho aniž by něco děla. Na konci 4 třídy a v 5 třídě si našla kamarády , kteří ji jakžtakž rozuměli ale stejně to nebylo úplně ono . Až ve druhém pololetí si našla kamrády se kterými so opravdu rozuměla. Ale stále tu jsou tací kteří se nedokážou smířit s tím že se změnila.
Ještě jedna věc tato dívka si našla pravé přátele díky svému bratrovi i když to nepřizná vděčí za ně z velké většiny jemu .
Jednou když měli skoro úplně volný den šel její bratr po škole s jeho kámoši ( byli to i její kámoši ) ven a ona se ho zeptala jestli může s nimi . Její bratr jí to dovolil a tak šli za klukama ( těma kámošema ) když tak došli se ona se oběvila tak ze sebe její bratr začal dělat machra a z ní někoho kdo bez něj neprežije ani minutu . První věta co slyšela že říká klukům když jí zahledli ,, Já nevím co tu dělá , říkal jsem jí aby nešla za mnou ale ona šla pořád.'' V to chvíli jí došlo že ta hranice už je moc vysoká . Že už se ní bavit nechtějí už se prostě moc změnila . V tu chvíli jí došlo že už to není ona , že se jí hroutí život před očima a ona jen nechtěla vidět pravdu. Už není tím kým chtěla být , už je ta hranice moc vysoká a ona sama si jí postavila . Už prostě nepatří mezi ty kteří se mohou bavit s holkama i klukama . A neví proč ale cítí se tak jako by už nemohla nikdy zažít ten pocit smíchu když se baví s klukama ten pocit váhry , spokojenosti , radosti , úsilí a volnosti , už nikdy neucítí adrenalín se svými pravímy přáteli , nikdy nebude mít ten pocit když bojuje mečem proti klukům , když utíkají před problémy , když porušují pravidla . To všechno zůstalo za tou zdí co jí dělila od jejích pravých kamarádů . A neví jestli má cenu snažit se tu stěnu překonat , nebo jestli má radši začít nový život ve společnosti pouze holek , nebo jestli má cenu eště vůbec žít. Ale ví že už nikdy nebude žít takový život jaký by chtěla .
Už jí došlo že ti které měla za přátelé jí neměli za přátele, ale jen za někoho kdo by se možná mohl hodit .

31.4. 2011

1. května 2011 v 14:06 | Terien |  Já a moje zážitky :)
Takže včera ráno jsem se vzbudila a nasnídala , k mému překvapení přišel po chvíli Pavel a Viktor ( brigádníci ,kteří pomáhájí tátovi na zahradě) po nich za chvíli přišel Mirek . Tak a potom jsme zjistili že já a kikina ( moje sestra) budeme na té zahradě makat taky :D . Tak jsme šli za taťkou zeptat se co máme dělat. On nám dal štípačky a šli jsme štípat dráty z plotu aby se dalo smotat to pletivo . Když bylo hotové toto vzali jsme si šmirgl papír a šli jsem brousit z těch kovových sloupků rez. A potom jsme si na sebe vzali s kikinou stará trika a šli jsem natírat ty tyče. ( přetím jsem musela ty tyče omejt aby na nich nebyl prach) . Natíraly jsme s kikinou kovové tyče a najednou začalo přset a to jsem stejně musely ty tyče donatřít. Potom jsme se šli odbarvit od té barvy aby jsme nebyly zapatlané a šli jsme na PC a pak jsme čekaly než budou čarodějnice.Mezitím odšel Pavel a Viktor . Mirek a Williem hráli Heroes of Might adn Magic . A já s kikinou jsme hrály sfgame. Potom jsme šli na čáry k domečku a tam jsme pořád něco dělali ani nebudu popisovat co. ( to bych se upsala a navíc by jste při čtení usli ) Každopádně jsme byli venku až do 11 večer a bylo to bezva :D nejlepší čáry za život . Už se těším na příště .